Klimatická změna

Jinak klimatickou
změnu vysvětluje měřící
meteorolog a klimatolog, jinak klimatolog simulující scénáře, jinak fyziolog rostlin, astronom, nebo politik. Můžeme
si porovnat tři vysvětlení příčin klimatické změny. Uvádím odkaz a shrnutí.
1) Větší aktivita Slunce – neantropogenní příčina
Aktivitu Slunce ovlivňuje postavení planet. Množství záření vycházející ze Slunce a dopadající na horní vrstvu atmosféry Země se periodicky mění dlouhodobě a už i v předindustriálním období. Země nemá možnost příčinu klimatické změny změnit, protože příčina je mimozemská (extraterestrická). Množství vodní páry nebo CO2 v atmosféře první příčinu nezmění. Člověk může dělat opatření, aby využil pozitiva a zmírnil negativa klimatické změny.
2) Méně oblačnosti – antropogenní příčina
2.1. Menší oblačnost propouští více záření z vesmíru k Zemi
Oblaka odráží méně slunečního krátkovlnného záření, které ještě nedopadlo na Zemi do vesmíru, protože jich vinou člověka ubývá a tak více energie dopadá na Zemi a otepluje se. Člověk může oteplování řešit zvýšením výparu z lesů, polí, luk, vodních prvků a zastavěné plochy. Větší oblačnost pustí k Zemi méně záření.
Řešení:
a) zvýšit plochu lesů, zlepšit věkovou a druhovou strukturu lesů, aby les uvolnil více vody do vzduchu;
b) zlepšit strukturu zemědělské půdy, aby voda více vzlínala nahoru půdou, více zásobila rostliny, které by vodu více vydávaly průduchy do vzduchu a která by se i více vypařovala z pórů půdy do vzduchu;
c) prodloužit a rozšířit zpátky toky a zvětšit mělké vodní plochy, aby se více vody vypařilo do vzduchu. Tím bude více pršet v regionu, bude více rosy, vyrovnanější lokální teploty, stabilnější globální klima;
d) zpomalit zastavění dalších ploch, část zastavěných ploch pokrýt vegetací, stavět do výšky místo do šířky a stavět na již poškozených plochách.
Větší oblačnost bude stabilizovat klima.
2.2. Menší oblačnost odráží méně dlouhovlnného záření Země zpět k Zemi.
Proto slábne skleníkový efekt. Nejvýznamnější skleníkový plyn je vodní pára. Procentuální podíl CO2 na skleníkovém efektu je několikanásobně nižší. Protože v atmosféře množství vodní páry klesá, i když koncentrace CO2 roste, výsledný skleníkový efekt je nižší.
3) Více CO2 – antropogenní příčina
Více: https://faktaoklimatu.cz/explainery/dukazy-vlivu-co2
Více skleníkového plynu CO2 v atmosféře zvyšuje množství odráženého dlouhovlnné záření vystupujícího ze Země zase zpět k Zemi, ta se globálně otepluje. Člověk může řešit snížení antropogenní produkce CO2 omezením průmyslu a dopravy atd. a tak snížit oteplování Země a extrémy počasí.
Závěr
Klimatická změna se neprojevuje všude na Zemi stejně intenzivně. Např. V České republice je klimatická změna větší, než je průměrná klimatická změna na Zemi. Klimatická změna je i různě vysvětlována. Nechť si čtenář vyhodnotí argumenty vědců pro různá vysvětlení, která se mohou doplňovat i vzájemně popírat. Ne z monokultury vysvětlení, ale z diverzity vysvětlení má vycházet rozhodování a opatření nápravy věcí veřejných. Co je jisté: zlepšením ploch lesů a polí se zlepší krajina, lokální i globální klima v atmosféře, i klima ve společnosti.
Ladislav Hanuš